NÁŠ DÍK PATŘÍ VĚRNÝM DIVÁKŮM !!!

Máme to za sebou!!! Premiéry Klauna jsou za námi a nastává čas analýz a dalšího "ladění".
Premiéra totiž rozhodně neznamená konec práce na inscenaci, konec zkoušení. Naopak - otevírá se nová etapa, která na základě diváckých reakcí (či "nereakcí") začíná inscenaci hníst ke kýženému tvaru. Tedy k takovému tvaru, kde pokud možno všechno funguje jak má, představení má šmrnc a tah, postavy a jejich vztahy mají vývoj, atd., atd.

Pokud text vzniknul v souboru (a v našem případě ano), občas se do něj v této fázi ještě zasáhne, něco se škrtne, něco změní, něco připíše a všichni herci společnými silami proklínají režiséra.
Protože ale zároveň vědí (nebo alespoň tuší), že všechny tyhle změny se dějí proto, aby představení bylo lepší, postupně se proklínání mění na stále tišší huhlání a když potom z hlediště pocítí, že to mělo smysl, už se jen na oko rozzlobeně zeptají: "A to jsi to takhle nemohl vymyslet napoprvé?"
Autor mezitím dokončuje další hru, režisér už o ní začíná přemýšlet a "ministr financí" dopředu křičí, že máme málo peněz.

Když jsme během premiér počítali hlavičky v hledišti, napočítali jsme jich 9. listopadu 76
a 16. listopadu dokonce 91. Všimli jsme si také, že někteří diváci přišli na obě premiéry.

A tak jako vy tleskáte po představení nám, tleskáme teď my vám: BRAVO !!!

Členové BANDY